
Poslední dobou mám náladu pod psa. Pořád totiž musím myslet na jednu moji dobrou kamardáku. popravě teď už není ani dobrá a ani kamarádka, protože se už spolu víc jak rok nebavíme. Prostě už jsem na sebe přestaly navazovat kontakt tedy až na mě. Skoro denně jí píšu e-maily. Bohužel už si svoji schránku zrušila, na icq nechodí a myslím si, že ani už na počítač nechodí vůbec. Vůbec oní nevím ani čárku, nic. Jako kdyby se propadla do země a už nikdy se nevrátila. Prostě a jednoduše je pryč. Naše přátelství. Jak bych ho jen popsala. Pro mě to bylo přátelství, dokonce i nejlepší přátelství co jsem kdy zažila. Pro ni? To netuším. Ano, je pravda, že jsme se nikdy neviděly a ani nepotkaly. To ale neznamená, že to nejlepší kamarádka nebyla. Nebo, že to opravdové přátelství nebylo. Pro mě bylo, je a vždycky bude. Nejhorší na tom všem je, že vlastně absolutně nevím proč se semnou přestala bavit. Už jsem se rozhodla, že jí pošlu dopis. Bude můj poslední. Bude to poslední pokus se s ní zkontaktovat. Nevím jak bych to jinak popsala. Svoje pocity a všechno. Je to moc těžký a složitý. ^^-
Pethullka
- Přátelství zdvojnásobuje radosti a na polovinu snižuje bolest.
- Jeden opravdový přítel má větší cenu než 100 příbuzných.
- Přítel je někdo, před kým je možné myslet nahlas.
- Nějakého kluka najdeš vždycky, opravdového přítele skoro nikdy!
Někdy přátelství bolí víc jak láska. Pethullka
souhlasim s tebou.....pro m epratelstvi je vsechno...a tady moc opravdovych pratel nemam...ale stim se neda nic delat :-(
me uz tolikrat zabolelo ze to nejde ani spocitat...